Sexuální sny
Obecně je potřeba rozlišit, zda se jedná skutečně o sen, tedy o to, co se nám zdá, pokud spíme či zda se jedná o fantazii, představu, která nám může sice mimovolně vytanout na mysli, ale pracujeme s ní aktivně - ve smyslu potlačování či tlumení. Tato fantazie může pak být základem přání, které ovlivňuje naše chování. Sny, které se nám zdají v noci, jsou mimovolné, nemůžeme je ovládat vlastní vůlí a většinou se odehrávají na symbolické rovině. To znamená, že se nám na první pohled může zdát velmi erotický sen, který v symbolické rovině může znamenat například vztah k něčemu novému či touhu poznávat něco do hloubky a naopak. Může se nám zdát na první pohled zcela neerotický sen - jako je například jízda na koni, ale v symbolické rovině může tento sen představovat pohlavní styk. Výklad snů je však záležitost nevědecká a tedy velmi závislá na teorii, ze které tento výklad vychází, na osobnosti interpretujícího a na osobě, které se sen zdá., když dva dělají totéž - výklad či snění - nemusí to totéž znamenat.
Sexuální fantazie je něco zcela jiného. Jde o představu, která se nám sice může objevit mimovolně, ale také ji zcela vědomě a vlastní vůlí můžeme vyvolat či dotvořit.
To však neznamená, že by fantazie nemohla být symbolická.
Sexuální fantazie vypovídají o naší sexualitě mnohem víc než sny. Pokud se podíváme na nejčastější sexuální fantazie žen, je možné je rozřadit do několika kategorií:
Podle způsobu:
- romantický sex
- lehce násilný sex
- znásilnění
- připoutání
- sex na veřejnosti, či takový, při němž je člověk přichycen
- orální sex
- anální sex
Podle toho s kým:
- sex s někým novým
- sex s vlastním přítelem či partnerem
- sex s více muži
- sex se ženou
- sex s někým slavným
Obecně lze říci, že každá fantazie vyjadřuje něco z osobnosti, která si „sen“ či fantazii vytváří. Velmi pravděpodobně bude záviset na intenzitě představ. Převládající představa, která člověka ovládá, bude znamenat reálnou touhu ženy tuto svou představu uskutečnit. Sexuální struktura má biologický základ. Ženská sexualita více přesahuje do psychiky než sexualita mužská. Proto je oddělení psychické a biologické části fantazie u žen obtížnější. Intenzivní, převládající představy tedy vyjadřují biologicky podmíněnou touhu, a ta není vůlí ovlivnitelná. Například žena, kterou vzrušují pouze představy ponížení, znásilnění či ovládání a tyto představy nenahrazuje žádná jiná fantazie, bude mít pravděpodobně masochistické sklony a vyvrcholení dosáhne pouze při takovýchto praktikách. Jinak je tomu u ženy, která si ve svých fantaziích představuje různé situace a občas se tam vyskytne i taková, v níž je například svázaná.
Představy, které se odehrávají občas, mění se a neobjevují se při neerotických situacích, mohou být spíše vyjádřením symbolickým než vyjádřením reálného přání. Jako příklad může sloužit fantazie o znásilnění. Asi opravdu existují ženy, které touží po skutečném znásilnění, jde ale spíše o výjimku, raritu. Nicméně u většiny žen se v této představě objevuje nějaký pěkný muž (ne opilý pobuda z parku), který se ženy zmocní a ta mu zcela bezmocně podlehne. Na psychologické úrovni může toto přání symbolizovat touhu ženy být pro muže naprosto neodolatelná, tak aby ji chtěl právě takovou, jaká je, a ona mohla být při aktu zcela pasivní a nemusela se nijak nutit, aby se muži v sexu zalíbila.
Při pátrání po tom, jaká skutečná přání vlastně sexuální fantazie mohou symbolizovat, lze z podobného úhlu pohledu rozebrat i ostatní sny. V následujících několika odstavcích budou předestřeny možné interpretace ostatních symbolických rovin. Důležité je si v té souvislosti uvědomit, že žádná interpretace není jediná správná a že někdy to může být pouze přání vyzkoušet něco nového, bez toho, že by to cokoli symbolizovalo.
Zajímavé jsou například sny, které se určitým způsobem dotýkají moci a bezmoci. V představách se mohou objevovat obě varianty. Častěji to je varianta bez-moci, kdy je žena například svázaná, znásilněná, vystupuje jako otrokyně či prostitutka a je zcela odkázaná na přání partnera. Obvyklá je i druhá varianta, kdy je žena dominantní a muže ovládá. Důležité je, že představa se od reality odlišuje tím, že muž v představě je většinou krásný, okouzlující, opálený a dělá to, co žena chce (i když v představě žena vnímá, že to chce muž sám). Žena si může dovolit být zcela pasivní a sex si pouze užívat. Skrytým přáním „bezmocné“ může být vyjádření touhy muže vůči ženě, možnost užít si sex bez nutnosti cokoli dát, pouze brát. Skrytým přáním „mocné“ může být touha muže ovládnout a tím vyjádřit svou sílu.
V představách se také objevuje věková různost, kdy je žena „zaučována“ starším a zkušeným partnerem a může se chvíli cítit jako ta bezradná začátečnice. Vzácný není ani opačný scénář, kdy žena „zaučuje“ mladého a nezkušeného jinocha a je tou úžasnou a zkušenou. Představy zahrnují také různé nesrovnalosti postavení, například sex s nějakou významnou autoritou, která zatouží jen a jen po fantazírující ženě.
Podobná interpretace skrytého přání bude možná platit též o sexu s více muži. Žena je tak neodolatelná, že po ní touží oba a ona je může oba mít. Uskutečnění této fantazie je podobně problematické jako nevěra. Může významně zranit všechny zúčastněné. Málokdo umí prožívat sex bez emočního angažování, tedy alespoň ne dlouhou dobu, pokud chce navázat trvalý partnerský vztah.
Sex na veřejných místech může mít také psychologický podtext. Často se jedná o touhu být přistižena a viděna právě s tímto mužem. Tím může žena například získat na hodnotě. A také být v roli někoho, kdo boří konvence, protože v situaci, kdy se nad ní mnoho lidí pohoršilo, je ona na svůj čin hrdá.
Představy o bezmoci jsou představy o pasivitě, kdy má žena možnost pouze brát, nemusí nic dávat, nemusí se starat o to, jak vypadá. Nemusí ji trápit, zda náhodou není v poloze, kde nevypadá hezky, kdy je vidět nějaký ten nedostatek. Nemusí být aktivní a dělat věci, které narušují její vlastní prožitek, nemusí se starat o to, zda se její aktivita partnerovi líbí.
Nicméně nesmíme zapomenout na další skutečnost, která je u sexuality důležitá, a tou je potřeba či přání experimentovat. Lidé se mezi sebou navzájem liší. Každý máme jiné osobnostní vlastnosti. Mnoho autorů se věnovalo tématům popisu osobnosti, aby vytvořili nejlepší soubor charakteristik, podle kterého by se jednotliví lidé mezi sebou mohli rozlišovat. Jednu z teorií vytvořil americký lékař R. Cloninger. Rozdělil jedince z hlediska jejich temperamentu a temperamentové vlastnosti rozdělil do čtyř kategorií. První kategorií je vyhledávání nového, druhou charakterizuje vyhýbání se poškození, ve třetí lze sledovat závislost na odměně a čtvrtou kategorií je vytrvalost. Zjednodušeně řečeno na příkladu: ve chvíli, kdy má žena velký podíl vlastnosti „vyhledávání nového“ a malý podíl „vyhýbání se poškození“, bude mít pravděpodobně spíše sklon svá přání a fantazie uskutečňovat ve všech oblastech života, a experimentovat tedy i v sexualitě. To, zda přání a realita budou korespondovat, ale bude záviset na mnoha dalších okolnostech.
Každý snad zná a pamatuje si to erotické dusno v začátku vztahu a lidé s výraznou potřebou nových zážitků si tyto vášnivé chvíle často chtějí zopakovat například i za cenu narušení dlouhodobého vztahu.
Uskutečnění - realizace - konkrétní fantazie tedy bude záviset na intenzitě přání. Velmi naléhavá představa bude ženu pobízet do akce a naopak fantazie symbolizující nějaké přání na psychické rovině bude spíše sloužit jako vzrušující podnět či myšlenka. Dále uskutečnění závisí na temperamentu ženy, zejména při sklonech k experimentování, a také na osobnostních charakteristikách, které jsou propojeny s morálkou a hodnotami. Hranice toho, co již je v sexualitě nepřípustné, je pro každého z nás jiná. Společnost a kultura k tomu velice přispívají. V současné době padají mnohá tabu a spoustu dříve zakázaných a zcela nemyslitelných věcí v sexualitě se dnes stává módou. Je však dobré si uvědomit spirálu tohoto vývoje - děti generace hippies a sexuálních revolucionářů jsou daleko zdrženlivější v sexuálním životě, než byli jejich rodiče. Ne vše, co je módou, je dobré, mnohé z toho může být naopak velmi zraňující. Ne vše, co je módní, je obdivuhodné a následováníhodné. Někdy pak člověk spíše působí nezdrženlivým dojmem a nekulturností či neúctou k hodnotám.
Mgr. Kateřina Hollá
